Říká se, že když nejde hospodář na střechu, tak střecha jde k hospodáři. Zatím marně přemýšlím nad pěknou transpozicí tohoto přísloví do světa IT. A na toto přísloví jsem si vzpoměl, když jsem za poslední měsíc řešil dva technické problémy. Oba byly vyústěním dlouhodobého podceňovaní stavu IT.
I přes uvedené dva příklady si myslím, že outsourcing IT má na světě své místo. Ono nakonec je stejně všechno o samotných lidech a jejich přístupu, bez ohledu jsou-li přímo nebo nepřímo zaměstnaní.
Příběh první - server odolávající zubu času
Bylo nebylo, asi v roce 2003 mě kontaktoval jeden pán (řekněme Novák) z jedné IT firmy. Potřeboval pomoci se situací v jedné ne úplně malé společnosti, které zajišťují provoz IT. Hořekoval, že všichni úředníci stojí a čekají, až opět server pojede. Tak jsem se pustil do zjišťování stavu. Linuxový server s instalovanou Sambou najednou přestal jet. Při fyzické obhlídce jsem zjistil, že v rohu zastrčené obstarožní PCčko je plné prachu. Už si přesně nepamatuji na skutečný problém, ale vybavuje se mi, že to bylo pravděpodobně fsck, které se muselo při bootování OS spustit ručně. Některé datové disky byly formátovány na EXT2, některé na FAT. Na CDROMce ušetříme, tak u serveru být nemusí. Klasika. Zálohy už dávno nefungovaly. Heslo roota samozřejmě nikdo neměl. Zásadní problém a zprovoznění napraveno během nedlouhé chvíle. Patnáct úředníků jásalo, že může opět pracovat, dalších patnáct vzdychlo, že opět musí pracovat :-)
Schůzka s vedením společnosti byla zajímavá. Doporučil jsem, aby si koupili pořádný server s HW RAIDem. Tehdy to vycházelo tuším na cca 60-80 tisíc Kč. To však bylo v rozporu s plánovanými investicemi do IT. Ke konci roku si pan totiž ředitel kupuje za tuto částku nový notebook. A protože končí rok, tak v květnu by snad mohli dát něco dohromady.
Střih. Nacházíme se v roce 2010, počátek léta. Volá mi pan Novák, jestlipak si pamatuji na server v té společnosti. No jasně, já si pamatuji věcí... :-) "Tak ten server odešel. Asi disky." Přežil, chudák, v té konfiguraci dvoje či troje povodně, ale věkem sejdeme nakonec všichni. "Musíme s tím něco co nejrychleji udělat, firma musí šlapat!". Podařilo se mi obnovit datový svazek, ale samotný systém už ne. Takže jsem systém celý nainstaloval a zprovoznil. Firma se plácla přes kapsu a zcela nový 80GB disk (cena 1TB disku v r.2010 nedosahuje 2 tis. Kč - poznámka autora pro naše potomky) doplnila o vyřazené PCčko některého z úředníků. Firma se za těch pár let rozrostla. Síťaře nepotěší pohled na několik SOHO přepínačů zapojených do série, blikající všemi barvami v krásném prostředí husté kabeláže... Rytířovo srdce však začne bušit a klást si otázku - je v té zadrátované džungli nějaká Síťová Růženka? A server...? Ten se reinkarnoval. Jo, RAID... jasně, probereme to... A pokud neumřeli, tak to asi probírají dodnes.
Příběh druhý - dokud se směruje, ještě se neumřelo
Jako každou pohádku, tak i tuto začnu slovy bylo nebylo... Bylo nebylo, v jednom městě byla jedna nejmenovaná společnost, obchodující docela úspěšně na Internetu. A tuto společnost napadlo, že by měla zabezpečit svou síť, serverové služby, mít duální připojení, firewall... I pořídilo se příslušné technické vybavení. Příjemné bylo, že shodu na technickém vybavení a zejména na financích za toto vybavení, se podařilo najít poměrně rychle. To nebývá vždy pravidlem :-) Vše šlo přes firmu, která hodně IT věcí naší společnosti outsourcovala. Vše bylo nainstalováno, zprovozněno.
A po zhruba čtyřech-pěti letech se ozvala ona outsourcující firma s tím, že potřebují něco velmi naléhavě změnit (konkrétně IP adresy). Na celém řešení (dva směrovače, jeden Linux v pozici serveru) se po dobu jejich služby nic nového neudělalo a nic nestalo. A uptime 1260 dní potěší oko každého admina :-) Po jisté anabázi se mi na systémy podařilo přihlásit (kdeže se ztratila u firmy má odevzdaná dokumentace?). Změnily se nameservery, úplně se změnil čas (NTP nedosažitelné), špatně fungující resolving u web serverů... Hlavně, že to sype^H^H^H^Hjede!
Jeden směrovač firma zresetovala do továrního nastavení tak, že ho nedokázala zprovoznit. A tak ho raději odložila a nahradila starším modelem Linksys (hlavně, že to aspoň směruje!).
Změny se udělaly. Outsourcující firma dostála svým závazkům (vždyť se o to stará), klient je spokojen. Administrátora přeci nebudeme přeplácet, udělal jen to, co je třeba. A administrátor si říká, komu není rady, tomu není pomoci.
Závěr
A tak, milé děti, jako v každé pohádce, i zde skončilo všechno dobře... Vždy se najde nějaký rytíř, co zachrání princeznu před zlým drakem. Dobrou noc děti... :-)
A pro ty, co je ještě nespí, nabízím oblíbenou ukolébavku mého bývalého vedoucího kroužku kybernetiky Jardy Kroczka.
Žádné komentáře:
Okomentovat