úterý 22. září 2015

Solární panely - provoz a IoT (3)

Večer jsme celý systém zprovoznili a hned druhý den začaly fakt horké dny letošního teplotně nadprůměrného léta....

Po návratu z práce jsme měli první den 300 litrů 60 stupňů horké vody. Tovární nastavení je, že při 60 stupních se oběh vypne, takže jsem to změnil na 80 stupňů. Teplo je teplo a slunce nehřeje každý den :-). V zásadě při zamračených dnech nám těch 300 litrů vydrží vcelku bez problémů.

Plynovému kotli jsem zrušil všechny programy a vodu dohřívá jen na vyžádání. Nicméně i v září, když bylo trochu pod mrakem, tak se voda nahřála na 40 stupňů a večer se nechal zbytek dohřát. Když bylo vysloveně zataženo, tak se ani nic nenahřálo. Od července jsem tak do půlky zaří pustil plynový ohřev asi jen třikrát. Tady musím ještě vyladit tu spolupráci solár/plyn, protože mám-li v bojleru vodu 50 stupňů, tak vím, že do druhého dne s tím vydržíme a nechci, aby se ohřívala další voda, když během dne se voda nahřeje.

Když jsem chtěl zjistit teplotu v bojleru, tak jsem musel sejít do sklepa a podívat se, kolik ukazuje teploměr. Nepohodlné, nepraktické, neakceptovatelné :-)

Komunikace s DeltaSol BS/2

Abych mohl odečítat teploty, sledovat stav solárního systému i když nejsem doma, tak jsem potřeboval zajistit nejlépe komunikaci s řídicí jednotkou solárního systému, která je možná třemi způsoby:

  • VBUS USB adaptér, který zpřístupňuje VBUS sběrnici a lze komunikovat pomocí speciálního programu z MS Windows, cena cca 60 EUR
  • VBUS LAN adaptér s ethernetovým rozhraním a jednoduchým API, což je použitelné z libovolného systému, cena cca 100 EUR
  • RS485-USB adaptér, který lze zapojit do PC nebo Raspberry PI a je potřeba speciální SW, který vypadal, že je na Internetu k dispozici, adaptér za 50Kč + RPI za 900 Kč (cca 35 EUR)

VBUS USB adaptér jsem vyloučil, protože jsem chtěl mít zajištěný přístup s nějakého zařízení s Linuxem, pravděpodobně z Raspberry PI. Windows nepoužívám (a nebudu :-).

Zvažoval jsem tedy pořídit VBUS/LAN adaptér. Zařízení není z nejlevnějších, tak jsem chtěl předtím vyzkoušet i jiné alternativy.

Takže nakonec jsem použil Raspberry PI, ke kterému jsem měl v plánu připojit přes RS-485 samotnou řídicí jednotku RESOL. Objednal RS485-USB adaptér, dorazil za 33 Kč z Číny (free shipping) za necelý týden. Resol přes něj komunikoval, nicméně dostupný software neuměl ten výstup dekódovat. Podle dokumentace byl SW určen pro jiný model, ale doufal jsem, že bude funkční i s BS/2. Nebyl. Chvíli jsem koketoval s tím, že začnu studovat protokol, ale to mě poměrně záhy přešlo. Podle diskusí na Internetu VBUS vychází z RS485, ale asi to není přímo RS485.

Finální řešení s Raspberry PI

Když jsem si uvědomil, že v zásadě jediné informace, které je dobré znát, jsou teploty v bojleru a v solárních panelech, tak jsem to zkusil jinou cestou. Použil jsem Raspberry PI, ke kterému jsem připojil přes 1-wire sběrnici dvě teplotní čidla Dallas, která jsem instaloval do vrchní a spodní části bojleru. Cenově to vyšlo levněji - Raspíčko za asi 900 Kč + 2 čidla za asi celkem 70 Kč. Navíc to Raspberry PI jsem chtěl mít jako centrální systém, který využiju i pro jiné věci. V podstatě jediná nevýhoda je, že zatím nemám čidlo na střeše v solárním panelu. To půjde udělat, ale ještě chci to čidlo galvanicky oddělit. Přece jen je na plechové střeše.

Data na Raspberry PI sbírám každých pět minut a posílám je na ThingSpeak server, který elegantně vykresluje grafy. Jednoduché řešení, ale za dlouhých zimních večerů se pokusím najít něco trochu více flexibilnějšího.

Co dále

Potřeboval bych zobrazovat teplotu v bojleru někde v obytné části domu, abych se mohl rozhodnout, zda dohřát vodu. To mám v plánu přes malý LCD displej, který chci připojit pravděpodobně opět přes 1-wire k Raspberry-PI.

Dále chci připojit teplotní čidlo na solární panely a propojit ho přes jeden z ESP8266 serial WIFI modelů. Tím zajistím galvanické oddělení a náklady na to čidlo nebudou vyšší než nějakých 200 Kč.

To ještě nemám, ale až to bude, tak to tu popíšu.