Dnes se mi moc líbil článek-blog Jiřího Průši, který vyrazil letadlem na dvoutýdenní cestu nad Evropou. Jak úžasné si jen-tak vyrazit na výlet. A v tu chvíli jsem si vzpoměl, jak jsem jako malý chlapec nemohl ani do Polska, které bylo za rohem, protože jsem neměl vízum. A pak to šlo s tím vzpomínáním postupně, začaly si mi vybavovat pokroky za poslední čtvrtstoletí... :-)
V roce 1987 jsem se přihlásil do kroužku výpočetní techniky Stanice mladých techniků, abych na počítači PMD-85 vykresloval bitmapy, nahrával programy na kazetu Emgeton a nosil si z domu červený fix, který jsem mohl dát do plotteru Aritma (erární fixy byly vypsané).
V roce 1990 mi mohli po revoluci pořídit rodiče 8-mi bitový počítač Didaktik Gama, jehož cena kleska z dosavadních 6200 Kčs na 2700 Kčs. Ano, bylo to v době Československa a počítač vydržel zapnutý maximálně 6 hodin, pak se začal přehřívat a chladnul tak 2-3 hodiny. Na něm jsem zvládl po Basicu i assebmler Z80 a v roce 1993 jsem si jako labutí píseň udělal jednoduchý multitaskový scheduler s využitím IM2. To vše s 48kB paměti i s videoram.
V roce 1993 jsem se pořádně dostal k PC (tehdy byl výkřik dostupné techniky Intel 386DX) a v prosinci 1993 jsem se připojil na první Unixový systém protokolem TELNET (z MS-DOSu NCSA telnetem) a z něj přes program lynx jsem nakouknul do světa WWW. O připojení z domu se mi ani nezdálo a v roce 1994 jsem si nainstaloval doma první Slackware z 3.5" disket.
V roce 1996 jsem začal pracovat na CVT VŠB-TUO a díky tomu jsem se mohl v roce 1998 připojit přes modem rychlostí 33.6kbps k Internetu. A univerzita se zapojila do sítě TEN-34, tedy sítě s protokolem ATM a kapacitou 34 Mbps.
V únoru 2003 jsem konfiguroval první IPv6 peering v NIXu (já byl první :-). Týden po tom i STM-1 linku (155Mbps) Praha-Frankfurt, BGP mezi CESNETem a sítí GEANT, což byla co vím, tak první větší nativní IPv6 linka v ČR a ještě k tomu do zahraničí.
V roce 2004 jsem se stále připojoval k Internetu přes vytáčenou linku. Na více to nebylo. A stále 33.6kbps.
Přelom nastal v roce 2005 jsem se mohl připojit z domu přes ADSL. Jeden směr tuším 2Mbps, druhý pak 512kbps. Úžasné. Doma jsem si zprovoznil WiFi!
Za první smartphone nepovažuji Nokii E52 (rok 2009?), ale až HTC Desire s Androidem 2.3 z roku 2010.
Je rok 2014, 27 let po tom, co jsem byl uchvácen wire-frame grafikou PMD-85 a pan Průša si lítá jen tak po Evropě, z letadla on-line posílá GPS souřadnice a fotky a já si to on-line můžu prohlížet z bezdrátově připojeného telefonu a psát o tom v cloudových nástrojích a využívat videocall si se svými příbuznými v Austrálii. Myslím, že v roce 1987 by to bylo naprosté sci-fi. Ještě větší, než mobilní telefon v seriálu Křeček v noční košili.
Tak doufám, že nám to ještě chvíli vydrží. Stejně jako dodávky plynu, ropy a dalších ne-IT věcí :-)
